English changes applied

Author: otmon76

1-js/02-first-steps/17-arrow-functions-basics/article.md

@@ -1,4 +1,4 @@
-# Šipkové funkce - základy 
+# Šipkové funkce – základy 
 
 Existuje ještě jedna velice jednoduchá a výstižná syntaxe vytváření funkcí, která často bývá lepší než funkční výrazy.
 
@@ -48,7 +48,7 @@ Jak vidíte, `(a, b) => a + b` znamená funkci, která přijímá dva argumenty
     alert( dvojnásobek(3) ); // 6
     ```
 
-- Nejsou-li žádné argumenty, závorky budou prázdné (ale musejí být uvedeny):
+- Nejsou-li žádné argumenty, závorky budou prázdné, ale musejí být uvedeny:
 
     ```js run
     let řekniAhoj = () => alert("Ahoj!");
@@ -76,9 +76,9 @@ Jsou velmi vhodné pro jednoduché jednořádkové akce, kdy se nám prostě nec
 
 ## Víceřádkové šipkové funkce
 
-Výše uvedené příklady přebíraly argumenty z levé strany `=>` a vyhodnocovaly s nimi pravou stranu.
+Šipkové funkce, které jsme doposud viděli, byly velmi jednoduché. Přebíraly argumenty z levé strany `=>`, vyhodnotily s nimi výraz na pravé straně a vrátily jeho hodnotu.
 
-Někdy potřebujeme něco složitějšího, například více výrazů nebo příkazů za sebou. I to je možné, ale pak je musíme uzavřít do složených závorek. Uvnitř nich potom použijeme běžný příkaz `return`.
+Někdy potřebujeme složitější funkci s více výrazy a příkazy. V takovém případě je můžeme uzavřít do složených závorek. Hlavní rozdíl je v tom, že složené závorky vyžadují uvnitř `return`, aby mohly vrátit hodnotu (stejně jako běžná funkce).
 
 Například takto:
 
@@ -105,7 +105,7 @@ Prozatím už můžeme používat šipkové funkce pro jednořádkové akce a ca
 
 ## Shrnutí
 
-Šipkové funkce se hodí pro jednořádkové funkce. Dají se napsat dvěma způsoby:
+Šipkové funkce se hodí pro jednoduché akce, zvláště pro jednořádkové funkce. Dají se napsat dvěma způsoby:
 
-1. Bez složených závorek: `(...args) => výraz` -- na pravé straně je výraz: funkce jej vyhodnotí a vrátí jeho výsledek.
+1. Bez složených závorek: `(...args) => výraz` -- na pravé straně je výraz: funkce jej vyhodnotí a vrátí jeho výsledek. Závorky můžeme vynechat, má-li funkce pouze jeden argument, např. `n => n*2`.
 2. Se složenými závorkami: `(...args) => { tělo }` -- složené závorky nám umožňují uvést ve funkci více příkazů, ale aby funkce něco vrátila, musíme výslovně uvést `return`.

1-js/03-code-quality/01-debugging-chrome/article.md

@@ -38,7 +38,7 @@ Pokud stiskneme `key:Esc`, otevře se dole konzole. Můžeme tam psát příkazy
 
 Poté, co se příkaz vykoná, se dole zobrazí jeho výsledek.
 
-Například `1+2` zde vydá výsledek `3` a `ahoj("debugger")` nevrátí nic, takže výsledek bude `undefined`:
+Například `1+2` zde vydá výsledek `3`, zatímco volání funkce `ahoj("debugger")` nevrátí nic, takže výsledek bude `undefined`:
 
 ![](chrome-sources-console.svg)
 
@@ -63,12 +63,12 @@ V pravém panelu vždy najdeme seznam breakpointů. Ten je užitečný, když m
 - ...A tak dále.
 
 ```smart header="Podmíněné breakpointy"
-*Kliknutím pravým tlačítkem* na číslo řádku můžeme vytvořit *podmíněný* breakpoint. Ten se aktivuje, jen když je splněna zadaná podmínka.
+*Kliknutím pravým tlačítkem* na číslo řádku můžeme vytvořit *podmíněný* breakpoint. Ten se aktivuje, jen když je zadaný výraz, který byste měli uvést při vytvoření breakpointu, pravdivý.
 
 To se hodí, když potřebujeme zastavit skript jen při určité hodnotě proměnné nebo pro určité parametry funkce.
 ```
 
-## Příkaz debugger
+## Příkaz „debugger“
 
 Pozastavit kód můžeme také tím, že v něm použijeme příkaz `debugger`, například:
 
@@ -84,8 +84,7 @@ function ahoj(jméno) {
 }
 ```
 
-To je velmi užitečné, když se nacházíme v editoru kódu a nechceme se přepínat do prohlížeče a hledat skript ve vývojářských nástrojích, abychom nastavili breakpoint.
-
+Tento příkaz funguje jen tehdy, když jsou otevřené vývojářské nástroje, jinak jej prohlížeč ignoruje.
 
 ## Pozastavení a rozhlédnutí
 
@@ -99,7 +98,7 @@ Prosíme otevřete si informační dropdowny vpravo (označené šipkami), kter
 
 1. **`Watch` -- zobrazí aktuální hodnotu jakéhokoli výrazu.**
 
-    Můžete kliknout na plus `+` a zadat výraz. Debugger bude vždy zobrazovat jeho hodnotu, kterou při výkonu skriptu automaticky přepočítá.
+    Můžete kliknout na plus `+` a zadat výraz. Debugger bude zobrazovat jeho hodnotu, kterou při výkonu skriptu automaticky přepočítá.
 
 2. **`Call Stack` -- zobrazí řetězec vnořených volání funkcí.**
 
@@ -137,11 +136,11 @@ K tomu slouží tlačítka na vrchu pravého panelu. Podívejme se na ně.
     Dalším a dalším klikáním můžeme procházet všechny příkazy skriptu jeden po druhém.
 
 <span class="devtools" style="background-position:-62px -192px"></span> -- "Step over": vykoná další příkaz, ale *nevstoupí do funkce*, klávesa `key:F10`.
-: Podobá se předchozímu příkazu „Step“, ale chová se jinak, jestliže dalším příkazem je volání funkce. Ne však vestavěné funkce jako `alert`, ale námi nadefinované funkce.
-
-    Příkaz „Step“ do ní vstoupí a pozastaví provádění na jejím prvním řádku, zatímco „Step over“ neviditelně zavolá funkci a přeskočí její vnitřek.
+: Podobá se předchozímu příkazu „Step“, ale chová se jinak, jestliže dalším příkazem je volání funkce (ne však vestavěné funkce jako `alert`, ale námi nadefinované funkce).
 
-    Provádění se pak ihned po této funkci pozastaví.
+    Když si je srovnáme, příkaz „Step“ do ní vstoupí a pozastaví provádění na jejím prvním řádku, zatímco „Step over“ provede vnořené volání funkce pro nás neviditelně a přeskočí její vnitřek.
+    
+    Provádění se pak ihned po volání této funkce pozastaví.
 
     To se hodí, když nás nezajímá, co se děje uvnitř volané funkce.
 
@@ -157,7 +156,7 @@ K tomu slouží tlačítka na vrchu pravého panelu. Podívejme se na ně.
 : Toto tlačítko nemá vliv na provádění, jen hromadně zapne/vypne všechny breakpointy.
 
 <span class="devtools" style="background-position:-90px -146px"></span> -- povolí/zakáže automatické pozastavení v případě chyby.
-: Když je povoleno a vývojářské nástroje jsou otevřeny, chyba ve skriptu způsobí automatické pozastavení jeho výkonu. Pak můžeme analyzovat jeho proměnné, abychom viděli, co je špatně. Když tedy náš skript skončí s chybou, můžeme otevřít debugger, povolit tuto možnost a znovu načíst stránku, abychom viděli, kde spadl a jaký je v tom okamžiku jeho kontext.
+: Když je povoleno a vývojářské nástroje jsou otevřeny, chyba během výkonu skriptu jej automaticky pozastaví. Pak můžeme v debuggeru analyzovat proměnné, abychom viděli, co je špatně. Když tedy náš skript skončí s chybou, můžeme otevřít debugger, povolit tuto možnost a znovu načíst stránku, abychom viděli, kde spadl a jaký je v tom okamžiku jeho kontext.
 
 ```smart header="Pokračovat až sem"
 Po kliknutí pravým tlačítkem myši na řádek kódu se otevře kontextové menu s výtečnou možností „Pokračovat až sem“ („Continue to here“).
@@ -189,7 +188,7 @@ Jak vidíme, existují tři hlavní způsoby, jak pozastavit skript:
 2. Příkazy `debugger`.
 3. Chyba (jsou-li vývojářské nástroje otevřené a tlačítko <span class="devtools" style="background-position:-90px -146px"></span> je „zapnuté“).
 
-Když je kód pozastaven, můžeme jej ladit - prozkoumávat proměnné a trasovat kód, abychom viděli, kde se při jeho vykonávání něco pokazilo.
+Když je kód pozastaven, můžeme jej ladit: prozkoumávat proměnné a trasovat kód, abychom viděli, kde se při jeho vykonávání něco pokazilo.
 
 Vývojářské nástroje obsahují mnohem více možností, než jsme zde uvedli. Kompletní manuál najdete na <https://developers.google.com/web/tools/chrome-devtools>.
 

1-js/04-object-basics/07-optional-chaining/article.md

@@ -1,4 +1,3 @@
- 
 # Volitelné zřetězení „?.“
 
 [recent browser="new"]
@@ -32,7 +31,7 @@ V mnoha praktických případech bychom však zde raději získali `undefined` m
 let html = document.querySelector('.elem').innerHTML; // chyba, pokud je to null
 ```
 
-Opět platí, že pokud tento prvek neexistuje, při přístupu k `.innerHTML` z `null` dostaneme chybu. Ale v některých případech, kdy je nepřítomnost prvku normální, bychom se této chybě rádi vyhnuli a prostě přijali za výsledek `html = null`.
+Opět platí, že pokud tento prvek neexistuje, při přístupu k vlastnosti `.innerHTML` z `null` dostaneme chybu. Ale v některých případech, kdy je nepřítomnost prvku normální, bychom se této chybě rádi vyhnuli a prostě přijali za výsledek `html = null`.
 
 Jak to můžeme udělat?
 
@@ -44,11 +43,19 @@ let uživatel = {};
 alert(uživatel.adresa ? uživatel.adresa.ulice : undefined);
 ```
 
-Funguje to, nenastala žádná chyba... Ale není to příliš elegantní. Jak vidíme, `"uživatel.adresa"` se v kódu objevuje dvakrát. U hlouběji vnořených vlastností to bude problém, protože bude vyžadováno více opakování.
+Funguje to, nenastala žádná chyba... Ale není to příliš elegantní. Jak vidíme, `„uživatel.adresa“` se v kódu objevuje dvakrát.
 
-Např. zkusme získat `uživatel.adresa.ulice.název`.
+Takto by vypadalo totéž pro `document.querySelector`:
 
-Musíme zkontrolovat jak `uživatel.adresa`, tak `uživatel.adresa.ulice`:
+```js run
+let html = document.querySelector('.elem') ? document.querySelector('.elem').innerHTML : null;
+```
+
+Vidíme, že hledání prvku `document.querySelector('.elem')` se zde ve skutečnosti volá dvakrát. To není dobré.
+
+Pro hlouběji vnořené vlastnosti to bude ještě ošklivější, protože bude vyžadováno více opakování.
+
+Například zkusme podobným způsobem získat `uživatel.adresa.ulice.název`.
 
 ```js
 let uživatel = {}; // uživatel nemá adresu
@@ -58,7 +65,7 @@ alert(uživatel.adresa ? uživatel.adresa.ulice ? uživatel.adresa.ulice.name :
 
 Je to ošklivé a člověk může mít problémy takovému kódu porozumět.
 
-Ani na to nemyslete, jelikož existuje lepší způsob, jak to napsat, a to pomocí operátoru `&&`:
+Existuje trochu lepší způsob, jak to napsat, a to pomocí operátoru `&&`:
 
 ```js run
 let uživatel = {}; // uživatel nemá adresu
@@ -92,6 +99,13 @@ alert( uživatel?.adresa?.ulice ); // undefined (bez chyby)
 
 Kód je krátký a jasný, není v něm žádné zdvojení.
 
+Zde je příklad s `document.querySelector`:
+
+```js run
+let html = document.querySelector('.elem')?.innerHTML; // není-li žádný prvek, bude null
+```
+
+
 Načtení adresy pomocí `uživatel?.adresa` funguje i tehdy, když objekt `uživatel` neexistuje:
 
 ```js run
@@ -162,11 +176,11 @@ uživatelAdmin.admin?.(); // Jsem admin
 */!*
 
 *!*
-uživatelHost.admin?.(); // nic (taková metoda není)
+uživatelHost.admin?.(); // nic se nestane (taková metoda není)
 */!*
 ```
 
-Zde na obou řádcích nejprve použijeme tečku (`uživatelAdmin.admin`) k získání vlastnosti `admin`, protože předpokládáme, že objekt uživatele existuje, takže je bezpečné z něj číst.
+Zde na obou řádcích nejprve použijeme tečku (`uživatelAdmin.admin`) k získání vlastnosti `admin`, protože předpokládáme, že objekt `uživatel` existuje, takže je bezpečné z něj číst.
 
 Pak `?.()` prověří levou stranu: jestliže funkce `admin` existuje, pak se spustí (tak tomu je pro `uživatelAdmin`). Jinak (pro `uživatelHost`) se vyhodnocování zastaví bez chyb.
 
@@ -199,10 +213,8 @@ Například:
 let uživatel = null;
 
 uživatel?.jméno = "Jan"; // Chyba, nefunguje to
-// protože se to vyhodnotí jako undefined = "Jan"
+// protože se to vyhodnotí jako: undefined = "Jan"
 ```
-
-Tak elegantní to zase není.
 ````
 
 ## Shrnutí
@@ -217,4 +229,4 @@ Jak vidíme, všechny jsou srozumitelné a snadno se používají. `?.` ověří
 
 Řetězec více `?.` nám umožňuje bezpečný přístup k vnořeným vlastnostem.
 
-Přesto bychom měli používat `?.` opatrně a jen tehdy, když je přijatelné, aby levá strana skutečně neexistovala. Tak se před námi neukryjí programátorské chyby, jestliže k nim dojde.
+Přesto bychom měli používat `?.` opatrně a jen tehdy, když je podle logiky našeho kódu přijatelné, aby levá strana skutečně neexistovala. Tak se před námi neukryjí programátorské chyby, jestliže k nim dojde.